Zemřel a nezanechal závěť? Povíme vám, kdo bude dědit

Lidé se často bojí o smrti hovořit, jako by je jedině tak nemohla zaskočit. Neradi přemýšlejí o tom, co se stane, až tu nebudou. Bohužel to často vede k mnoha nepříjemnostem. Protože i když si myslíme, že jsme na vrcholu svých sil, nikdy nevíme, co se stane. Myslete proto na zhotovení pořízení pro případ smrti – závěti, dědické smlouvy, odkazu či dovětku. Jedině tak si můžete být jisti. Co ale dělat, když už se něco takového stalo a vy jste v roli toho, kdo přišel nečekaně o blízkého příbuzného? Může zde nastat několik situací.

Pokud má zemřelý potomky

V první dědické třídě dědí pozůstalý manžel či manželka společně s dětmi. Potomek zemřelého je samozřejmě neopominutelným dědicem a náleží mu tedy určitý povinný díl dědictví. Velikost podílu pozůstalosti souvisí s počtem potomků zemřelého, a to bez ohledu na jejich věk. Každému z nich pak náleží stejný díl pozůstalosti a nezáleží na tom, zda se stýkali se zemřelým.

Dědicové se mohou dohodnout, že si při pozůstalosti rozdělí dědictví jinak, například, že výsledné podíly nebudou stejné, případně může jeden z dědiců odmítnout a svého dílu se vzdát. Pokud se například stárnoucí rodiče chtějí odvděčit potomkovi, který se o ně stará více, než ti, kteří bydlí jinde, je poměrně složité rozdělit majetek spravedlivě mezi všechny děti. Pokud chtějí mít všichni čisté svědomí, mohou se dohodnout. Na to je však lepší se nespoléhat a na pořízení pro případ smrti nezapomenout.

Potřebujete poradit s dědictvím nemovitosti? Netápejte v zákonech a zeptejte se odborníka, vyplatí se vám to.

Pokud zemřelý nemá potomky

V případě, že po zemřelém nezůstaly žádné děti, ale byl ženatý, přesouvá se manželka či manžel do druhé dědické třídy. Dědí tak společně s rodiči zemřelého a s těmi, kteří s ním žili ve společné domácnosti rok před smrtí.

Jak jsou na tom nesezdaní partneři

Lidé, kteří se nechtějí brát, ale přesto společně žijí, mají mnohdy společnou domácnost a majetek, který spolu nakoupili a zaplatili. Společně také mohou platit účty nebo provoz domácnosti. Nesezdané soužití však naše právo opomíjí a právní úpravu manželství pro ně nelze využít. Mezi partnery nevzniká společné jmění manželů a každý má majetek ve svém výlučném vlastnictví.

Partner z bezdětného nesezdaného soužití dědí ve druhé dědické linii společně s rodiči zemřelého, každý stejným dílem. Pokud nejsou však rodiče naživu, přesune se do třetí dědické třídy, ve které dědí společně se sourozenci zůstavitele a s jejich dětmi. I když tedy žijete s partnerem třeba deset let a partner má syna, kterého dvacet let neviděl, jeho potomek bude mít větší nárok na dědictví než vy, bez ohledu na jejich neuspořádané vazby. Může se vám tedy stát, že se po smrti vašeho partnera objeví jeho potomci a budou po vás žádat opuštění nemovitosti, která na vašeho partnera byla napsána, ale vy jste v ní již dlouho doma. A budou na to mít ze zákona nárok.

První kroky po smrti

Pokud někdo zemře, vyvolá to zvláštní typ soudního řízení, takzvané řízení o projednání pozůstalosti. Obvykle matrika pošle úmrtní list soudu, který pověří notáře. Ten, jakožto soudní komisař, uvědomí dědice. Ti nemusejí nic dělat, pouze čekat, než se jim notář ozve. Připravte se, že čím je pozůstalost rozsáhlejší, tím delší čas to zabere.

Co vše patří do pozůstalosti

Záleží na tom, na koho je majetek napsaný. Jako příklad si můžeme vzít automobil zemřelého a rodinnou chatu. Vůz na sebe měl zemřelý napsaný celý, zatímco chatu měl ve společném jmění manželů se svou ženou. Automobil proto patří do dědictví celý, zatímco z chaty je možné do dědictví započítat polovinu z hodnoty. Ona polovina se pak dělí rovným dílem mezi dědice dle příslušného práva.

Máte zkušenosti s dědictvím bez závěti? Napište nám do diskuze